Švýcarské pochoutky, které musíte ochutnat

Švýcarský sýr

Tradice švýcarského sýru se předává po generace, ještě dnes se vyrábějí proslulé sýry podle tradičních receptur a každý švýcarský region má vlastní sýrové speciality, jedinečné stejně jako místní příroda. V dřívějších dobách bylo cílem nasytit farmáře při jejich náročné práci s dobytkem, na polích a na horských pastvinách, zvaných Alpe, a sýr tak byl výtečnou součástí jídelníčku. Ve Švýcarsku se dodnes uplatňuje tradiční způsob hospodaření – farmář má svou základnu ve vesnici v údolí, kde je i se svým dobytkem obvykle od poloviny září do května, po zbytek roku jsou ale krávy, kozy a ovce vyháněny do hor z jednoduchého důvodu, protože rozlohy pastvin v údolí jsou omezené a tady se pak v létě suší seno na zimu. Jakmile tedy sdružení farmářů uzná, že v horách je už dost trávy, koná se tradiční Alpaufzug a kravičky se vydávají do hor, když se spase tady a vyroste tráva ještě o úroveň výš až do 2.000 m n. m., což bývá na počátku července, žene se dobytek ještě jednou výš. Sýr, který se vyrábí přímo na salaších se pak nazývá Alpkäse – je nejchutnější a také dražší, sýr z horských pastvin, který se zpracovává až v údolí se pak nazývá Bergkäse. Až se vydáte do hor, nezapomeňte se zastavit v některé salaši a ochutnat sýry přímo na místě. Často se budete moci podívat i na tradiční výrobu sýru.

Sýrová paleta Švýcarska nabízí více než 400 druhů sýrů, několik z nich má chráněnou značku AOP. Proslulé druhy jako Gruyère, Appenzeller a Emmentaler mají svá návštěvnická centra, ve kterých se seznámíte i se samotnou výrobou. Sýrárnu najdete prakticky v každé větší obci, kde vás nechají nahlédnout pod pokličku. Tradiční přípravu sýra v měděném kotli nad ohněm najdete již jen na málo místech, technika jednoznačně pronikla i sem, a tak dnes uvidíte moderní dokonale čisté provozy vybavené nerezovými nádobami. Receptury ovšem zůstávají, sýry se vyrábějí z nepasterizovaného mléka, zrají na dřevě a všechny švýcarské sýry s ochrannou známkou AOP si tak zachovaly i svou jedinečnou chuť.

Raclette

Horské národy se často dohadují, kdo z nich vynalezl oblíbené sýrové lahůdky jako raclette a fondue. Myslím, že prostě horalé, tedy farmáři, když byli přes léto se svými kravičkami nahoře na salaši měli k jídlu k dispozici jen sýr, který tam vyráběli a pak něco trvanlivého – brambory nebo chléb. Nahřát bochník sýra u ohně a rozpuštěný kousek setřít na uvařené brambory nebo krajíc chleba byl skvělý způsob, jak připravit rychle teplou a vydatnou večeři. Dnes sýr grilujeme v racletovačích, ve kterých se nahřívají buď celé bochníky, takové se používají v restauracích, nebo na malých pánvičkách, to už je dnešní podoba pro domácí přípravu. Raclette se podává s malými vařenými bramborami ve slupce doplněné o kyselé okurky Cornichons a malé nakládané cibulky, to vše můžete dochutit i čerstvě mletým pepřem nebo přímo směsí koření na raclette. Tento pokrm si nejlépe vychutnáte večer po dni stráveném na sjezdovce. Raclette je název sýra i pokrmu a k přípravě se nehodí každý sýr, důležité je, jak se taví. Speciální nabídku na raclette najdete ve Wallisu v městečku Sierre v Château de Villa, kde je také úžasná vinotéka.

Fondue

Příběh zrodu tohoto tradičního pokrmu je také velmi pragmatický – na salaši zbyly kousky různých sýrů a také tvrdší chleba. Sýry se postrouhaly, roztavily na ohni s přidáním vína ev. i trochou pálenky a do vzniklé směsi se pak máčely kousky chleba. Základ pokrmu zůstal stejný, jen sýry se pečlivě vybírají a sýrař vám připraví směs podle vašeho zadání. V obchodech můžete koupit i již připravené trvanlivé směsi, které se hodí i jako výborný suvenýr z cesty. Nejlépe ovšem fondue chutná přímo v horách hlavně v zimě. V Gstaadu nabízí i takovou vychytávku, že mají caquelony (tedy nádoby na přípravu fondue) instalované v přírodě. Vy si dole v městečku v sýrárně vypůjčíte batoh s výbavou a koupíte svou dávku sýru a fondue si pak už připravíte přímo v přírodě sami. Dnes se připravuje i fondue masové ve vývaru (Chinoise) nebo v oleji (Bourguignonne) a čokoládové, do kterého se namáčejí kousky ovoce, ale švýcarská klasika je sýrové fondue, i když fondue chinoise je ve Švýcarsku také velmi oblíbené a v mnoha rodinách se připravuje i na Vánoce jako ideální společenské jídlo.

Čokoláda a sušenky

Švýcaři jsou mistři v konzumaci čokolády, ročně jí spořádají 12,5 kg v přepočtu na jednoho obyvatele. A významně se zapsali i do dějin čokolády, když do čokoládové masy přidali mléko a chuť této sladké pochoutky tak zjemnili a její popularitu výrazně zvýšili. Jet do Švýcarska a neochutnat čokoládu by byl opravdu neodpustitelný hřích. Máme pro vás pět čokoládových tipů, které byste měli zařadit do programu svého pobytu ve Švýcarsku. Řada čokoládoven má také vlastní návštěvnická centra, ve kterých můžete poznat tajemství švýcarské čokolády nebo se také zúčastnit workshopů, kde si vyrobíte vlastní pralinky, tabulky čokolád a sušenek. Vyzkoušejte například i návštěvnické centrum výrobce sušenek Kambly v údolí Emmental, kde můžete ochutnávat, tvořit vlastní sušenky a samozřejmě i nakupovat. V roce 2020 slaví 10 let a pro návštěvníky připravili rovněž slevové akce.

TIP: Vydejte se do Interlakenu, kde si dvě podnikavé Češky otevřely Funky Chocolate Club, obchod s čokoládou ve všech jejich podobách, kde pořádají i workshopy a můžete si tady odlít vlastní tabulku čokolády a přímo odtud ji i odeslat vašim blízkým.

Tradiční pokrmy

Pokud se budete ptát na tradiční švýcarské jídlo, nedostane se vám jednoznačné odpovědi, kuchyně je totiž stejně rozmanitá jako kultura a krajina sama. V Graubündenu vám nabídnou Gerstensuppe, Capuns, Pizokels a ořechový koláč Nusstorte, ve Wallisu Fondue, Raclette nebo Choleru, u Ženevského jezera okouna, v Ticinu polentu nebo rizoto. Neváhejte a ochutnávejte, stojí to za to. Během zimní sezony se můžete v Engadinu ve vesničce Sent zúčastnit workshopu, během kterého se naučíte připravovat tradiční engadinské pokrmy.

Nüsslisalat

Nüsslisalat – tedy salát z polníčku – lze připravit na mnoho způsobů a často je i hlavním jídlem. Oblíbená je verze s vařeným vejcem, praženou slaninou a krutony. Najdete ho téměř na každém jídelním lístku. Salát se ve Švýcarsku servíruje před hlavním jídlem a výběr v menu bývá mezi polévkou a salátem. Salát je obvykle buď listový nebo míchaný, v míchaném salátu skoro nikdy nechybí červená řepa.

Luxemburgerli

Pochoutka ke kávě a také vítaný dárek z cest. Luxemburgerli neboli makronky se ve Švýcarsku zrodily. Švýcarům se ale název makronka zdál moc odvážný, a tak sladkou pochoutku nazývali podle země, ze které přišel cukrář. Obchody Sprüngli, které tuto exkluzivní pochoutku prodávají, najdete na více místech v Curychu a také na letištích. Ikonická je ale kavárna s restaurací na Paradeplatz u hlavní curyšské ulice Bahnhofstrasse. Luxemburgerli si můžete dát jen jedno, jen tak do ruky na zlepšení nálady, ale obvykle si objednáte celou krabičku a do ní si pak necháte poskládat pochoutky s příchutí dle vašeho zadání. Říká se, že již podle velikosti krabičky se prý pozná váš vztah k obdarovanému. V místním obchodě se traduje, že ty nejmenší krabičky prý bývají pro tchýně.

Wähe

Tradiční švýcarský ovocný koláč Wähe se pojí s úterým. V úterý měly hospodyně totiž dříve na programu velké prádlo, a to byla celodenní činnost. Na vaření tak už tedy čas nezbýval a upekl se vydatný koláč, který se podával jako hlavní jídlo, většinou ještě teplý. Praní se změnilo, ale tradice Wähe zůstala, peče se v kulaté formě – křehké těsto poklademe ovocem a zaléváme smetanou. Ve Švýcarsku je Wähe v nabídce všech pekařství i švýcarských obchodních řetězců.

Fassbind

Ve Švýcarsku se daří i ovoci a kromě jabloní, hrušní, třešní nebo švestek, se tu pěstují ve velkém i meruňky a maliny, ze kterých pak vznikají vynikající delikátní pálenky. Vyzkoušejte například produkty rodinné firmy Fassbind, která sídlí u Lucernského jezera a jejich palírnu je možné i navštívit a ochutnávat výrobky přímo na místě. Doporučujeme zejména řadu stařených pálenek, které se vyrábějí z macerátu sušeného ovoce.

Víno

Překvapením bývá bohatá produkce vín ve Švýcarsku. Skvělé podmínky pro pěstování vinné révy jsou ve Wallisu v údolí řeky Rhôny, v Ticinu, kde se produkuje hlavně Merlot a to v červené i bílé variantě, ale i v okolí Curyšského jezera a v Graubündenu. Vinice nad Ženevským jezerem jsou dokonce zapsány na seznamu kulturního dědictví UNESCO, jsou totiž vybudovány v extrémně strmých svazích. Tradice pěstování révy a výroby vína sahá až do římských dob. Švýcaři si ale většinu vlastních vín také doma vypijí, v zahraničí je tak budete hledat těžko. Ochutnávku spojenou s procházkou nebo projížďkou vinicemi Lavaux byste si neměli nechat ujít. O hrozny se tu starají hned „3 slunce“ – to první z oblohy, druhé se odráží od hladiny jezera a třetí je naakumulováno v kamenných zídkách.

Víte, že absinth vznikl ve Švýcarsku? Konkrétně v kantonu Jura, kde se nalézá také speciální návštěvnické centrum, ve které poznáte historii tohoto mýty opředeného nápoje.