S horským kolem švýcarskými Alpami

Chcete-li vsadit na jistotu, udělejte si nejméně na čtyři dny volno a zamiřte do bikerského ráje Davos Klosters, známého lyžařského střediska. To, že se zde čas od času sjedou i světové politické špičky, berte jen jako zajímavou shodu náhod.
Ubytování můžete volit v pestré škále – od kempu po pětihvězdičkový hotel. Optimální variantou jsou bikehotely poskytující zázemí cyklistům. V letních měsících je bonusem k zakoupenému noclehu možnost využívat bez omezení veškerou veřejnou dopravu, tedy autobusy, vlaky a především lanovky. Tím se nám otevírá síť více než 1 300 km (!) udržovaných a do map zanesených trailů.
I když budete svědomitě využívat lanovky, neznamená to, že vás čekají pouhé sjezdy. Nějakou tu stovku výškových metrů každý den nastoupáte. Můžete se inspirovat třeba legendou pravící, že když vyjedete první ranní lanovkou a budete systematicky pokračovat lanovku po lanovce, večer budete mít v těle přes 10 výškových kilometrů sjezdů a necelé 2 kilometry ve výjezdech. Dnes již tento itinerář najdete v místních prospektech i na webu www.davos.ch pod názvem Bahnen Tour.
Ať už jsou vaše ambice jakékoliv, můžete se spolehnout, že vás na zdejších trailech nebudou čekat žádné nepřekonatelné terénní záludnosti, nepočítejte ale ani s umetenými chodníčky a nudnými šotolinovými cestami. Krajinově velkorysá Panorama Weg spojuje takřka po vrstevnici horní stanice lanovek Parsenn a Gotschnagrat ve výšce kolem 2 300 m n. m. Nádherný Alps Epic Trail, jehož 35 km z něj dělá nejdelší flow trail ve Švýcarsku, si vychutnáte jako novinku poslední sezony z horní stanice lanovky na Jakobshornu. Zavítáte do osady Sertig Dörfli v odlehlém údolí, výhledy vás odmění Rinerhorn, síly doplníte v nejvýše položeném pivovaru Švýcarska
Přesně opačnou výzvou je více než 70 km dlouhá královská trasa šplhající horskými stezkami do průsmyku Scalettapass (2 605 m n. m.) a k chatě Kesch Hütte (2 627 m n. m.). Po nekonečném sjezdu k nádraží ve Filisuru (998 m n. m.) se můžete rozhodnout pro dojezd vlakem anebo okruh dokončit vlastními silami.
Červené soupravy Rhétské dráhy jsou ostatně nevídanou vymožeností, neboť si můžeme velkoryse naplánovat vyjížďku tak, že na závěr dne skončíme hluboko v údolích a do Davosu nacházejícího se ve výšce 1 550 m n. m. se pohodlně vrátíme vlakem. Nebo si lze zajet prohlédnout nejfotografovanější železniční most Švýcarska – obloukový Landwasserviadukt u Filisuru – nebo si výlet o něco prodloužit (již za plné jízdné) a projet si inženýrské veledílo, jakým je trať překonávající průsmyk Albulapass.
Není náhoda, že tato železnice je zapsána na seznam památek UNESCO. Viadukty a točité tunely, díky nimž vlaky bez pomoci ozubení překonávají neuvěřitelné převýšení vás nadchnou! Z průsmyku se vydejte zpět do Filisuru na kole a cestou se určitě zastavte v muzeu Rhétské dráhy v Bergünu.

Další z adrenalinových výšlapů v Graubündenu

Svatý Mořic a Horní Engadin

Na úvod Engadinské údolí krátce opustíme. Možnost vyjet vlastními silami na střechu Evropy však za to stojí. Touto geografickou zajímavostí je rozvodí Innu, Rýna a Pádu, které najdete v průsmyku Pass Lunghin (2 644 m n. m). Přímá stezka z Maloji kolem pramenů Innu není bohužel sjízdná, takže pro rozšíření našich zeměpisných obzorů jsme nuceni podniknout objížďku ze Silvaplany přes Julierpass a Bivio do průsmyku Septimerpass. Po kamenech na úzké horské stezce klikatící se do vsi Casaccia klopýtali mezci již za dob Římanů.
Dostupnější je stanice lanovky pod vrcholem Piz Nair přesně na opačné straně Engadinského údolí. Teprve vysoko nad ním si plně vychutnáme neuvěřitelnou scenerii, které dominuje nejvýchodnější alpská čtyřtisícovka Piz Bernina se svými ledovcovými splazy, pod námi se modř oblohy zrcadlí v hladině velkých jezer zarámovaných hustými smrkovými lesy. Zdejší traily si projedete několikrát. A to nejen proto, že hosté ubytovaní ve zdejších hotelech a penzionech si mohou také dopřát luxus v podobě neomezeného užívání lanovek a vlaků.
Nelze také odolat výletu do průsmyku Berninapass (2 253 m n. m.), kterým vede další část Rhétské dráhy. Pokud se necháte unést vábením dálek, je zde lákavá možnost spustit se svižným sjezdem podél železnice až do městečka Tirano (438 m n. m.) a do Svatého Mořice se vrátit vlakem.

Švýcarský národní park a Dolní Engadin

Po cyklostezce vinoucí se podél řeky Inn budeme klesat do Zernez a v pohodovém tempu projedeme vesnice s typickou architekturou Dolního Engadinu – Susch, Lavin, Guarda, Ardez, Ftan. Zde ještě někteří obyvatelé hovoří rétorománštinou, což připomínají i dvojjazyčné názvy vsí. Ve Scuolu lze navštívit vyhlášené termální lázně. Ty z něj ostatně dělají ideální středobod dalšího MTB programu.
Žhavým tipem autora je údolí Val d’Uina. Neuvěřitelným zážitkem není postupné řazení nejlehčích převodů završené nutností sesednout, ale doslova dechberoucí stezka v závěrečné části trasy vinoucí se po exponovaných policích mnoho desítek metrů vysoko nad hučícími kaskádami potoka.
Tabule zde upozorňují na jednosměrný provoz vzhůru, takže po osvěžení v horské chatě Sesvenna Hütte (2 258 m n. m.) nezbývá než se pustit do sjezdu, jehož nejnižším bodem je kóta (949 m n. m.) za vesničkou Laatsch.
Chladné vysokohorské klima překvapivě vystřídá horký dech Středomoří na italské staně a dno údolí řeky Etsch se zelená jablečnými plantážemi. Kratičkou návštěvu Itálie můžeme využít třeba k zastávce na dobré espresso, anebo zde rovnou přenocovat a zpět do Švýcarska pokračovat až následující den. Cestou míjíme klenot – klášter Sv. Jana v Müstair založený roku 775, který stojí za návštěvu. Nejen kvůli množství nádherných fresek z raného středověku je na seznamu UNESCO.
Ve stoupání do průsmyku Ofenpass se i za cenu strmějšího výjezdu vyplatí projet odlehlé údolí Val Mora. Z tamních lesů na nás dýchne atmosféra kanadského severu. Však jsme již na dosah Švýcarského národního parku, jediného národního parku ve Švýcarsku. Jedinečné území nám dá nakouknout do světa hor, jak vypadá ve svém syrovém majestátu.
Do samotného parku se ze Scuolu dostaneme i méně náročným okruhem, jenž vede přes osadu S-charl a Pass da Costainas.

Do lanovky ve středisku Corviglia ve Svatém Mořici je možné nastoupit i s kolem

Kam se ještě podívat

Detailních itinerářů, které nás provedou jednotlivými kantony, najdeme stovky. Pokladnicí tras je portál schweizmobil.ch, který zastřešuje celý systém bezmotorové dopravy ve Švýcarsku.
Není ambicí tohoto článku se dotknout každého regionu, který stojí za návštěvu. Snadno by se dalo uvíznout při popisu stezek v kaštanovníkových lesích nad hlubokými soutěskami v kantonu Ticino. Nebo se opájet krásami horního Wallisu, kde nás Stoneman Trail vynese k vyhlídkám na nejdelší ledovec Aletschgletscher. Někdo by se mohl cítit pohoršen, proč byly vynechány famózní horské cesty Bernských Alp, jimž vévodí Eiger a čtyřtisícovky Mönch a Jungfrau.
Své zaryté příznivce má také oblast Lucernského jezera připomínající krajinu norských fjordů, jiní by zase upřednostnili mírnější profily alpského předhůří nebo zcela netypickou, drsnou krajinu v pohoří Jura na francouzských hranicích.
Navštivte portál www.myswitzerland.com, kde najdete řadu inspirativních tipů a odkazů na webové stránky jednotlivých regionů.

5 tipů pro horská kola

Obzvlášť hory nabízejí unikátní bikerské dobrodružství na lesních cestách. Čtěte tajné tipy slavného švýcarského bikera a extrémního jezdce Luda Maye.

Tip 1: Verbier: Wouaiy Trail

„Jeden z nejlepších trailů, který znám,“ říká Ludo. A co víc – ze svého domova to sem má jen malý kousek. 2,2 kilometrů dlouhý trail vede lesem, velkou výzvou je především za deště.

Tip 2: Dorénaz: trasa Portail de Fully

Nejdříve vyjedete nahoru lanovkou, tam přejedete impozantní kamennou bránu. „Zde, v nejvyšším místě celé trasy, se odkrývá fenomenální výhled na masiv Mont Blanc.“ Cesta dolů pak vede po single trailech a kroutí se nespočetnými vracečkami až k vinařství ve Fully.

Tip 3: Le Sentier: trasa Le Grand Risoud Bike

Tato plně přírodní rekreační trasa vede regionem na hranici Švýcarska s Francií. Začíná u břehu jezera Lac de Joux, poté stoupá po mírném svahu, až začnou mizet okolní domy a cesta se zúží. Zpátky do civilizace vede 12kilometrový single trail.

Tip 4: Airolo–Olivone: trasa Gottardo Bike Stage 2

Údolí Val Piora v Leventině je plné malých a úzkých jezer. Zajímavá trasa plná výzev vede od jezera Ritom, pokračuje průsmykem Passo del Sole až do údolí Blenio. Tady je nutné počítat se sněhem až do pozdního června. Cesta dolů vede po rozlehlých zelených planinách a přes jedlové a modřínové lesy.

Tip 5: Alpnachstad: trasa o-tour Bike West

Trasa vede největším švýcarským rašeliništěm a nabízí vše, co si může správný biker přát: prudká stoupání, štěrkovité cesty, single traily, nádherné výhledy a nechybí ani několik útulných horských restaurací.