Košík
Tam, kde voní anýz
úvod
Specifikem malých švýcarských městeček bývají lokální Marché de Nöel. I když se jim říká stejně, jako vánočním trhům ve velkých městech, jde o něco malinko jiného. Koledy slyšet jsou, věci se na trzích prodávají také, ale atmosféra je úplně jiná. Taková – no, jak to jen říci … rodinná. Výhodou malých městeček a obcí je, že se tu lidé mezi sebou znají.
Koncem září se setkají u jednoho stolu ti, co chtějí na Marché de Noël něco vystavovat a prodávat. Příprava je důkladná. Je nutné si rozmyslet, kolik stolů bude třeba, kolik účastníků bude v tomto roce svoje věci prodávat a také co se bude prodávat. Za jeden prodejní stůl se platí přibližně 40 franků a 5 franků navíc, chcete-li stoly dva. Na těchto trzích nenajdete podnikatele dravce. Celé osazenstvo prodávajících je společenstvím lidí, kteří rádi tvoří, pečou, píší básničky, šijí na stroji, recyklují staré věci, malují obrázky či podporují nějaké charity. Nemalou měrou se podílejí na trzích i děti z lokální školy. Většinou jim připadne jeden nebo dva stoly a děcka si na něm mohou prodat věci, které vyrobili ve škole nebo jen tak pro radost.
Vánoční trhy začínají zpravidla poslední týden v listopadu a pokračují až do Vánoc. V některých vesničkách dávají přednost venkovním trhům, kde atmosféru doplní sněhové vločky, jinde zase radnice poskytne zdarma sál v kulturním domě, kde se jindy volí nebo kde se pořádají koncerty. Všichni prodávající počítají s tím, že prostor připraví a uklidí, když trh skončí. Před sálem se prodává raclette nebo houbové rizoto. Svařené víno svojí vůní atmosféru dokresluje. Uvnitř v teple jsou připravené malé dílny s vánoční tematikou pro menší děti. Dílničky zajistí maminkám a tátům klid potřebný k tomu, aby na trzích něco hezkého vybrali jako dárek pro své blízké. Jen co děti něco vyrobí, spěchají za rodiči a chtějí zase na oplátku koupit něco potají svým rodičům nebo babičce a dědovi. Co je ale mnohem důležitější, než co kdo na trhu vybere je, že rok co rok vyráží hezky oblečení obyvatelé městeček na lokální vánoční trhy s tím, že potkají své přátele. Už vědí, u kterého stánku koupí keramický hrneček nebo svícen. Těší se na Christinne, která prodává každoročně dárkové krabičky s motivem kočiček nebo na Samuela s dredy, která má vždycky něco zajímavého, protože recykluje, co se dá. Krásné jsou jeho výrobky ze starých knížek, které už nemají všechny listy. Děti vyrábí hezké věci z kapslí od kávy. A u Pascala je možné koupit med nebo adventní věnec. Mám tyhle trhy moc ráda. Na trhu v Confignon v kantonu Ženeva už znají české vánoční perníčky zdobené polevou z bílků. Přišli jim na chuť, Ti Švýcaři. I když ze začátku … no „pain d’épice“ – vánoční perník ve Švýcarsku chutná úplně jinak než ten v Česku. Chtělo to ze začátku ochutnávat … a podařilo se. Všechny ingredience neprozrazuji, ale místní už se ptají, když mě potkají v září … paní Leo, budete zase prodávat ty dobroty, kde voní anýz…
Tak až někdo zavítáte do Švýcarska na Vánoce, vyjeďte do menších městeček, stojí to za to.