úvod

Beru kámen po kameni a trpělivě a tiše přemítám nad osudem. „Proč jsem tu? Proč moje ruce berou jeden kámen za druhým? Jsem blíže Bohu či vlastnímu smíření?" Tak nějak mohli uvažovat mniši z řádu Cisterciánů, kteří se pustili ve 12. století do zúrodňování půdy v blízkosti jezera Leman.

​

Cesta ze Ženevy směrem k Vevey se line malebnou krajinou. Tichým svědkem neúnavné práce mužů v sutanách je věž v Marsens. Když jedete autem do Vevey a podíváte se nahoru do vinic, věž nelze přehlédnout. Je široko daleko jedinou vyšší stavbou v okolí. Není sice přístupná veřejnosti, ale není ani bez majitele. I když není dochovaná žádná zmínka o tom, kdo věž skutečně navrhl a postavil, jisté je, že je nyní v rukou soukromého vlastníka, který místo zachoval. Uvnitř je stále nábytek z doby, kdy místo obývali mniši, ale také postele s nebesy z doby renesanční. Nábytek je svědkem Henriho II. i Louise XIII. Vše dobře zrestaurované a zakonzervované. Přízemní prostor sloužil jako místo pro skot. Následně byl upraven pro zrání vína v sudech. Transformace věže začala významně probíhat v 16. století. Prohlídky jsou možné pouze po osobní domluvě. Kolem dokola soukromé vinice, které oplácí současnému vlastníkovi jeho péči dobrým vínem.


Web: https://www.swissfinewine.ch/…neyards-vaud

Doba dostupnosti: celý rok

Kategorie: Kultura, Místní kuchyně

Autor textu: Lea Mandíková

E-mail: leazezenevy@gmail.com